Svatý Rufus

Den svatého Rufa patří k nejvýznamnějším dnům českých zemí.

Dle Gregoriánského kalendáře připadá na 26. srpna. Je to 238. den roku (239. v přestupném roce) a ve starých a historických dílech se s ním lze setkat pod označením den (svátek) svatého Rufa.
Z astrologického hlediska náleží tento den ke znamení panny. V českém církevním kalendáři byl tento svátek v roce 1969 přeložen z 26. 8. Na 29. 2., respektive 1. března v přestupném roce.

Protože den sv. Rufa vychází tento rok na úterý, rozhodli se organizátoři akce přesunout
letošní oslavy na neděli 24. 8. 2014

Svátek sv. Rufa se podle lidové víry považuje za nešťastný den vzhledem k historickým souvislostem dějin Zemí Koruny české; proto nikdo necestoval, nepouštět se do žádného obchodu a také neprováděl žádné práce, při nichž by se mohl zranit.

V den svatého Rufa roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli u obce Dürnkrut v Dolním Rakousku Český král Přemysl Otakar II. Pro svou moc a bohatství byl zván „král železný a zlatý“. V dobách největší slávy sahaly jeho državy od Jaderského moře až po Balt. Právě jeho moc
a bohatství však byla proti mysli mnoha okolním pánům, proto v roce 1273 při volbě římského krále dali říšští kurfiřti přednost zástupci tehdy celkem bezvýznamného rakouského rodu Habsburků Rudolfovi.

V den svatého Rufa, dne 26. srpna 1346 se odehrála jedna z nesčetných bitev tzv. stoleté války mezi Anglií a Francií, bitva u Kresčaku (města Crécy-en-Ponthieu v severní Francii). Na francouzské straně v ní bojoval také Jan Lucemburský, v Evropě přezdívaný „Jan Český“, který zde po boku svého syna Karla IV. padl. Nechal si připoutat svého oře mezi koně dvou českých pánů a se slovy „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“, se vrhl  do válečné vřavy.

V den svatého Rufa roku 1526 vyrazila česká vojska vedena králem Ludvíkem do války.
Tři dny na to, dne 29. 8. 1526 Ludvík Jagellonský, král uherský a český, který se postavil turecké přesile, v bitvě u Moháče utrpěl drtivou porážku a při ústupu utonul v bažinách.

 A také na den svatého Rufa v roce 1992 podepsali pánové Klaus a Mečiar v brněnské vile Tugendhat dohodu o rozdělení Československa…

 sv. Rufin, Rufus, lat.: rufus = zrzek

sv. Rufin, syn Šimona z Kyrény, který pomohl Ježíšovi nést kříž na Golgotu, píše o něm sv. Marek ve svém evangeliu (Mk 15, 21).

sv. Rufus Ravenský, pocházel asi z Ravenny v Itálii, kde se stal konsulem. Po seznámení
se s křesťanstvím uvěřil v Krista a přijal křest i s dcerou Rufinou, která se rozhodla zasvětit Kristu
se slibem trvalého panenství. Rufus se stal biskupem v Kapaui, ležícím v historickém území Kampánie v Itálii. Zde byl za vlády císaře Nerona sv. Rufus Ravenský pro svou víru sťat mečem.